Jak jsem vyšla ze školy

16. září 2007 v 21:21 | Tinna |  FanFicton-Harry Potter
Název: Jak jsem vyšla ze školy
Doba: Současnost
Místo: Svět
Postavy: Tinna, Starsgirl, Poberti, Tonksová, atd...
Věnování: Pro Martinku, mojí nej kamarádku, za to, že to se mnou přežívá ve zlém i dobrém. Mám tě ráda. Tinna

Vstoupila jsem do třídy a rovnou jsem si sedla na místo. Ve škole platím za divňačku, která i divným připadá moc divná. Moje jediná kamarádka se jmenuje Martina Jarolímová. Je super a vydrží to se mnou, i když mám depku, nechápu jak. Možná je v tom nějaké kouzlo, pomyslím si a ušklíbnu se. Celá v černém a pořád smutná, poslední týden navíc podrážděná a omlouvá se z těláku. Marťa prvně dospěla k názoru, že mi někdo vrazil...Začala jsem se tak chechtat, že jsem spadla ze židle a smích mě hóódně rychle přešel. Teď jsem jí za to ovšem tak moc vděčná, že se rozhodnu jí svěřit moje malé tajemství. Začínám prohnaně nevinně(to víte, léta cviku):,,Hele, co jsi včera dělala??" Starsgirl se na mě otočí a usměje se:,,Já?? Byla jsem na koníčkách. Miminka bohužel prodali! Na kom teď budu jezdit?" pronese poté pochmurně a děcka se po nás znechuceně otočí. Baví se s tou nesnesitelnou krávou, pomyslela si v tu chvíli určitě aspoň polovina těch děcek. Otočíme se tedy a já pokračuji:,,My jsme se Sirim proháněli Harryho!" usměju se a ona se pochopitelně na mě zadívá jako na polovičního blázna:,,Cožee???" dál se nedostaneme, jelikož do třídy právě vejde ta učitelka. Hned mě sjede štítivým pohledem, jako by si myslela, že mě tím zastraší. Na to já jsem zaprvé: zvyklá z domu a zadruhé: už jsem dospělá a na takovýhle zastrašování moc stará. O tom ale nikdo neví. Myslí si, že je mi 17, ale ve skutečnosti jsem asi před pěti lety přesáhla hranici dospělosti. Pokud umíte počítat, správně odhadujete, že mi je 24 a ....
,,Slečno Haráková, pokud vím, tak v mých hodinách se spát nemá! Říkám vám to pořád! A navíc, ukažte mi ten domácí úkol!" znechuceně jí podávám sešit a Marťa se přitom začne chechtat. Učitelka ji sjede pohledem a dá se do přednášení. Naštěstí nepoznala, že to psal Harry, asi máme hodně podobný rukopis.
O přestávce mi Starsgirl odtáhne Mecka a tak ji musím přežít sama:,,Ahoj! Tak jak mu je?" zakřičím starostlivě do mobilu a ozve se:,,A jak je tobě?? Kristýno!" ví, jak tohle oslovení nesnáším:,,Tonksová, prosím!" zapištím přiškrceným hlasem a Nymphadora se vyděsí:,, Co se děje? Někdo tě napadl?? Auu!"
,,Co se stalo!" zeptám se klidně a dusím v sobě smích:,,Už zase ta trolí noha!" povzdechne si ukřivděně. Náhle za sebou uslyším známé hlasy:,,,Musím končit, to víš utajení, brzy se spatříme!" slíbím a rychle zavěsím...
,,TAk copak, Haráková?" ozve se za mnou posměšně a ve mně se začíná vařit krev. Bartas. Michael Bartas. Nejhezčí kluk ze třídy a přesto tak namyšlenej. Achjoo.,,A copak tady děláš Michaeli?" nasadím si sladký úsměv.Celý zkamení:,,Co by! Nic, jen tě chci naštvat. Minule ten trest stál na houby, nechtěla by sis ho zopakovat?"
,,A víš, že ani ne!"odseknu a odejdu. Po cestě do 108, kde máme angličtinu, narazím na Marťu a hned ji odtáhnu sebou:,,Tak nechceš vědět, co před tebou tajím??"
,,Jo, chci!" vyhrkne nadšeně.
,,No, víš, já se znám i s Katleen Rowlingovou!" prohlásím otevřeně a Starsgirl otevře pusu:,,To co píše do těch svých knih, to je pravda, nebo aspoň částečná. Ve skutečnosti je mi čtyřiadvacet a dá se říct, že chodím se Sirim..."
,,Tinno, ty si vážně blázen!" prohodí posměšně
,,Já?? Já ti to klidně dokážu!" zalovím v kapse a po chvilce vytáhnu....mobil!
,,Ehh...Ty jsi mi chtěla ukázat hůlku, nemám pravdu??" dodá povýšeně
,,Ne! Počkej!" vytočím číslo a čekám v telefonu se najednou ozve:,,Shal, víš, že mi sem máš volat, jen v nejvyšší nouzi!" repráky dám na maximum a pasu se na Martininým udiveným výrazu:,,Promiň, jen jsem chtěla předvést Starsgirl, že to co říkám, je pravda! A jinak, jak se mají??"
,,Jo, Sirius už se probral a Brumbál ještě ne, vypadá to sním hrozně blbě..."
,,A Rem??" skočím jí prudce do řeči a do očí se mi začínají tlačit slzy:,, Ten už je v poho! Jestli chceš, klidně k nám tu tvoji kamarádku přiveď!"
,,Tonksová! Už mluvíš jako Lexa!" pokárám jí a ona mi tiše odoví:,,Lexa včera zemřela!"
,,Cože!" vykřiknu do telefonu a naprosto nevnímál, že mě Martina za rukáv tahá do třídy, poněvadž zvoní. Smutně se na ní usměju a ona chápavě přikývne. Po vyučku půjde se mnou!!!
,,Copak? Slečno Haráková?? Tváříte se, jako byste právě snědla žížalu!" zatnu ruce v pěsti a ona si dál v klidu vykecává dál:,,Umřel vám někdo??" dodá posměšně. Tak to už NE!!
,,Jo!" vykřiknu a do očí se mi nahrnou slzy:,,Jo!! Moje nejlepší kamarádka, která se mnou žila prakticky celý život! Zavrždili ji! Víte co to je??? A předtím ji mučili" potom už se zase posadím a hlavu složím do dlaní. Marťa mě konejšivě obejme. Učitelka na mě chvíli hledí a pak vykřikne:,,Tak to bylo pěkný divadlo! A vůbec, co takhle zkoušení hned na začátek?? Ten váš projev si nechte do hodin dramatické výchovy!" zavřískne a otevře notes.,, Jak se řekne-jsem blbá jak špachtle??" optá se jízlivě. Nemám sílu odpovědět. Zůstávám stát a najednou mi zazvoní mobil! Bez ohledu na námitky učitelku přiskočím k batohu a vytáhnu mobil:,,Halóó??"
,,Shal! proč si mi to vypla?? A vůbec, promiň, že tě ruším v hodině, ale je to naléhavé! Ihned sem přijeď! Klidně sebou vem i tu tvojí kamarádku, ale přije´d!" ozve se z mobilu. Do háje, zapomněla jsem ztlumit repráky!
Učitelka si ode mne mobil vezme a prohlásí:,,Tak to nepůjde! Je právě zkoušená...A navíc, nevíte, co je to pravidelná školní docházka a omluvenky??" podotkne jízlivě. Najednou se přímo před námi objeví Remus a učitelce vypadne mobil z rukou. Já si toho však nevšímám a skočím Removi kolem krku:,,REME!!! Já jsem tak ráda, žes to přežil!" blábolím a všichni na mě čumí:,,Proseděla bych u tebe celou noc, ale...Smrtijedi!" zavřískla jsem a po tvářích se mi zase začali kutálet slzy. Remus se na mě podívá a pak se skloní a zvedne můj mobil:,, Tonksová! Už jsem tady! Jsem dobrej, co???" úplně vidím Nymphu, jak se usměje a změní se na Rema. Je do něj totiž polotajně zamilovaná.
Učitelka na nás dál čumí jako na voli a mě napadne jí to celé vysvětlit, Rem mě však předběhne:,,A vy! Vy se na nic radši ani neptejte! Shal! Do háje, co to děláš!" kruci, tak tohle mi nevyšlo, všichni si toho všimli a já radši honem sklenku postavila na stůl. Potom se vzorně postavím, při čemž Starsgirl vyprkne smíchy, Remus ji sjee nevraživým pohledem, já se jí však zastala:,,Reme! Tak tohle je Martina Jarolímová! Půjde s námi, jo?? Tonksová to dovolila!" udělám na něj s Marťou psí oči.
Remus celý roztaje:,,Tak jo! Myslím, že Tichošlap se zblázní! Budu vás mít o půl hodiny víc než on!"
,,A nemohla by u nás zatím bydlet? Je ze sirotčince!" dodám rychle a oči mě zabolí od toho, jak z nich udlám psí.
,,Sirius to přece jenom umí líp!" rýpne si Rem.
,,Jdeme??" zvolá najednou Starsgirl a ukazuje roztřeseně ke dveřím. A HROME! SMRTIJEDI!!
,,Shalinkarta!" zvolá jedna postava
,,Bella!Mira Bella, tak ráda tě vídím!" prohodím ironicky. Celá třída mě sleduje a ve chvilce začne boj. Remus úspěšně chránil celou třídu i s učitelkou, já chránila Martinu. Bellatrix však na mě byla moc. Auuu! proťalo ticho, které nevím jak nastalo. Spadla jsem na zem a zůstala ležet. V tu chvíli se tam objevila Tonksová-která svou nemotrností srazila Bellu a ta zůstala ohromeně ležet. Nevím, asi zjistili, že je tu na ně moc bystrozorů a zmizeli a Nymphadora se najednou ocitl ana zemi. Nevím, co se stalo pak, jen vím, že jsem se probrala až na ústředí a vedle mě seděla Martina.
,,Kde to jsem??" vyjelo mi automaticky, ale to už na mé posteli seděl velký černý pes a olizoval mě.
,,Kšic! Běž pryč!" rozkřikla se na něj Martina, já jsem však psa objala kolem krku a zašeptala:,,Ahoj! Jak ses měl celou tu dobu, co jsme se neviděli?? A co hlava? Už nebolí??"
,,Tinno! Je to pes, neumí mluvit! A navíc, jsi zraněná a on má určitě hodně různých bacilů a tak dále!" zkosila mě Stargirl a já se začala chechtat:,,Ty můj Tichošlápku! Ukaž jí, že jsi velice vyjímečný pes!" pes jen vesele štěknul a ve chvilce na mém břiše seděl asi šestadvacetiletý chlap. Martina zděšeně vykřikla a já...:,,Siriusi! Tak ráda tě vidím! Ale slez ze mě laskavě, mě to hrozně bolí!" Sirius se zase proměnil ve psa, stáhl ocas mezi nohy a odklusal jinam. Na otázku, kdo to je jsem jen zamumlala:,,Ehh...Nechceš provést??" Martina nadšeně přikývla a já vstala, oblíkla se a vyšli jsme do chodby.
Proplétali jsme se chodbami a já jí zatím vyprávěla:,,...A jednou jsem se tu ztratila a Siriova matka mě zavřela do sklepa-samozřejmě až potm, co m našli. Málem jsem tam zdechla. A teď půjdeme dolů, myslím, tedy doufám, že tam někdo bude..."
,,Auuu!" ozve se za námi a já se začnu hrozně smát:,,Budeš muset víc trénovat, pořád ti to plížení nejde a navíc, kdy máš ty zkoušky?"
,,Já?? Asi za týden...Mimochodem, kdo je tohle?" ukázala na Starsgirl:,,Já jsem Martina Jarolímová!" vyhrkla rychle.
,,Těší mě, já jsem Tonksová..."
,,...Nymphadora!" dodám za ni a směju se na celý kolo, pak si ale vzpomenu, co mi volala a jsem opět vážná...
,,Je někdo dole??" zeptám se, abych přehodila řeč na jinou kolej.
,,Jo!" zazní odpověď:,,Všichni, tedy skoro, Harry, Ron a Hermiona s Ginny jsou nahoře, právě jsem za nima šla!" Martina mě chytne za rukáv a já se instinktivně otočím:,,Co je??"
,,To je Harry Potter?? A Ron Weasly?? Oni existujou??? Jak to?? Nezdá se mi to náhodou??" dodala rychle:,,NE! Pojď, seznámím tě!"
Vešli jsme společně do pokoje a tam na ustlaných postelích vzorně seděli čtyři děti asi v Martinině věku. Zahlédla jsem, jak Martina zbledla, ale to už se objímám se Harrym a ten se mě ptá:,,Tak co úkol? Poznala to??" honem odpovím, že prý ne a chci je seznámit, Nympha je však rychlejší:,,Rone, Hermi, Ginn a Harry, tohle je Martina Jarolímová, Shalina kámoška. Martino, tohle je Harry..."
,,Jo, já vím, čtu Harryho Pottera!" skočila jí do řeči Martina nadšeně. Já si sednu na postel a na klín mi skočí Křivonožka. Zajiskří mi oči a ve chvíli už na posteli leží jen dvě chlupaté kouličky a Martině asi ty oči už vypadnou z důlků.
,,A já myslela, že jí chceš představit i ostatním!" rýpne si do mě Nympha a já na ní zaprskám.
,,DObře, Shal, pojď, Křivonožk, ty taky a ty taky, Marťo! Harry, Rone, Ginny, jdete taky?? A ty Tonksová??" vezme to do rukou Hermiona.
Všichni přikývneme a scházíme po schodech do hlavní síně. A tam a na křesle....
,,Shalmar!" vykřikne to stvoření a já se rychle přeměním zpátky a utíkám jí obejmout:,,Adro§ Andromedo! Já tě táák ráda vidím! Jak to, vždyť mi....Ale to...Nevadí hlavně, že si neumřela!" blábolím nesouvisle a brečím přitom
,,Já...vím!" rozbrečí se i Andra a obě se objímáme a brečíme. Najednou mě někdo o Lexy odtrhne a já zjistím, že tam stojí Sirius:,,SIRIUSI!" zvřešítím a hupsnu mu kolem krku!
,,Ehm.." odkašle si za mnou Starsgirl:,,Jo, já vím...Siri, tohle je Martina Jarolímová..." Sirius jí vezme za ruku a galantně jí políbí. Martina rozrušením omdlela!
,,Martino!" vykřiknu a kleknu si k ní:,,Martino! Do háje! Ty jedna krávo! Vždyť to byl jen jeden pitomej plibek na ruku! Do háje! Nevěděla jsem, že si stejná jako ostatní! Do háje! Napičítám do tří a pak tě poliju studenou vodou!" vykřiknu a Marťa se v tu chvíli probudí!
,,Do háje! Tinno, ty jsi mě vylekala!"
,,Můžeš mi říkát pravým jménem. Shal. Shalimar.Shalimar Fox." odkašlala jsem si. Martina na mě tázavě pohlédla.
,,No. tady Sirius měl už kolik....padesát? Šedesát? Nevím.."
,,A čeho??" zajímalo Martinu.
,,No přece HOLEK!" zaznělo ze schodů a když jsme se otočili, uviděli jsme obě Remuse....
...Martina se se všemi hrozně dobře skamarádila, ale příští den jsme zase měli jít do školy. U večeře mi to najednou došlo:,,Ale oni si to všechno pamatujou!" zaječela jsem najednou na Molly a ona na mě vyprskla dýňový džus:,,A co?? A ty se nesměj!" setřela Martinu a pak opět pohlédla na mě.
,,No, předevčírem ve škole! Oni si to pamatujou! Smrtijedy, kouzla i hůlky!" vyprskla jsem. Sirius se podíval na Rema a Remus na mě. Případ uzavřen:,,On...Moody se tam potom taky objevil a použil na ně zapomnění!" sdělil mi klidně. Hmmm, tak zapomnění. Rychle jsem vstala a odešla z jídelny. Nevím proč, ale zdálo se mi, že přede mnou něco tají. Něco moooc špatného. Proměnila jsem se v kočku a hupsla na parapet asi 2,5 metruvysoko. Pro mě alias kočku hračka. Pro ty ostatní už ne. Stočila jsem se do klubíčka, čeníšek na ocásek a přitiskla jsem se na okno. Přemýšlela jsem a brzy usnula....
...Crrrrk!!! do háje!! Budík!! Jde se do školy!! Nééé!!Ale, co kdybych spala dál?? Ta myšlenka mě natolik rozradostnila, že jsem se stočila a spala dál, Když v tom: smrtijedi, nééé! Auuu!!! zařvala jsem a zhroutila jsem z parapetu v nesnesitelných bolestech. Probrala jsem se až, večer:,,Kde je Martina??" otázala jsem se rychle Tonksové a ona na mě radostně mrkla:,,Šla do školy a já jsem tě už omluvila! Na mě nikdo zapomnění nepožil! A vůbec, nevíte, co je to pravidelná školní docházka a omluvenky??"přesně napodobila akcent mojí třídní učitelky. Začala jsem se smát. Dlouho mi to však nevydrželo, když mi oznámila, že jsem si zlomila ruku...,,No dobře, možná ne zlomila, jen narazila, ale Albus trval na tom, že to budeš mít v sádře!" odůvodňovala to Tonksová. Ale ani sádra na ruce jim nazabránila vyštvat mě další den do školy. Myslela jsem, že zhebnu. Učitelka se do mě pořád navážela, a ostatní jí přizvukovali. Zase jsem byla jen ta divná divňačka. Pro Martinu však už ne!
,,...Slečno Haráková, domácí úkol jak vidím zase nemáte, a tak mě radši řekněte, jak se pozná to od támhle tooo..." už jsem zase neposlouchala. Myslí jsem stále na ústředí. Co přede mnou tají???
,,....SLEČNO HARÁKOVÁ!!! Nechtějte, abych vás poslala do ředitelny!" dodala výhružně a já protočila oči. Do ředitelny. See you!
,,Hmmm, zjevně o to máte zájem, tak já vás tam tentokrát doprovodím! A zavoláme vaše rodiče!" Div sem se nezačala smát jak blázen. Moje rodiče??? JAký??? Já už delší dobu žádný nemám...Asi jsem se smála dost okatě, jelikož uča prohlásila:,,Mazej!"
Došli jsme do ředitelny a přede dveřmi už čekal Sirius a Remus:,,Žádala jsem oba rodiče!" zasténala trpitelsky učitelka.
,,No, my jsme rodiče!" prohlásil Sirius a já poznala, že už zase přemluvil Rema, aby si z naší milované učitelky vystřelili:,,My jsme rodiče na tenhle týden! Já..."ukázal na sebe:,,...jsem máma a tady Rem táta!"
začala jsem se smát jak blázen a stihla jsem zlý pohled od Siria. V tu chvíli se tam objevili funící Molly a těžce oddechující Arthur a povídají:,,Siriusi! Remusi-už ses zase do tohohle nechal zatáhnout? Omlouváme se paní učitelko, to víte, oni snad ty naše děti nikdy nevyrostou!"
Paní učitelka si oddychla a vešli jsme do ředitelny. Ředitelka mě seřvala na tři doby a mě najednou povolili nervy:,,Víte co?? Hledťe si svýho! Já se ve vašem životě taky nešťourám! Kdybyste věděla, že já už jsem dávno plnoletá a daleko chytřejší než vy, vylívala byste si na mě takhle zlost?? NE, že?? Když jsem byla malá, doma na mě řvali dost, a taky mě mlátili, takže si to nechte. Včera jsem prožila dvoumetrovej pád a jedno Crucio, takže..." dodala jsme výhružně a zvedla obočí. Učitelka a říďa na mě koukali jako na zjevení a Sirius mě chytil za rameno a šeptá mi:,,Shal, pojď!"
,,Kam jdete! Slečno Haráková!"
přes rameno jsem se na ni usmála a řekla:,,Foxová. Shalimar FOxová. Členka Fénixova řádu!" vytáhla jsem hůlku a zamířila na jejich hlavy:,,mám pro vás rozloučení: ZAPOMEŇ!" a v klidu jsem zavřela dveře.
A Mastinka už na vnitřní straně dveří od skříňky našla jenom vzkaz:,,Jsem ti za mooc vděčná...Bohužel, už se asi neuvidíme. Je to pro tvoje dobro. To, v čem žiju, je pro vás všechny moc nebezpečné...Mám tě moc ráda. Tohle už je jen můj život...Jedu domů. Konečně. Měj se hezky...SHALIMAR FOXOVÁ, členka Fénixova řádu"
...A na zadním sedadle jednoho létajícího auta už plavovlasá dívka jen setřela slzu, která se jí skutálela z očí, po tváři až ke rtům....Tohle už je jen můj život. Ano, nikdo jiný tam už nepatří. Teď už ne. Nikdy ale nezapomenu na ty krásné okamžiky štěstí v té Blackovic barabizně.
Až o mnoho let později jsem zjistila, že to byla největší chyba mého života. Ano, tenkrát, možná, že kdybych zůstala...zatřepala jsem hlavou a napila se. Bylo po všem. Už jen celý můj život mi provířil hlavou. A v něm ty nejkrásnější okamžiky strávené s tebou. Promiň, zašeptala jsem do tmy a upadla do věčného spánku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama