Červenec 2010

Bitch! Jerk.

24. července 2010 v 21:23 | Tinna |  About blog
Tak. Je to tady. I když se zásadně bráním těmhle tématickým layům, tenhle už v hlavě nosím docela dlouho.
A je to tady - velké odhalení mé nové lásky, SUPERNATURAL. Dean a Sam Winchester. Especially Dean :D Meow :D

Takže tak mno. Co na něj říkáte? Chtěla jsem tam víc zakomponovat Ruby a Lilith, ale nakonec to nějak nevyšlo. Příště sbude snad i Cass a Uriel :D

Computer

16. července 2010 v 0:19 | Tinna |  Ostatní
Martinko!!!! Konečně mám ten počítač!!! Mám udělat na sobotu aspoň fotku? :D

Siblings

13. července 2010 v 2:45 | Tinna |  My Pink Diary
Občas postrádám sourozence. To, že jsem jedináček. A nesnašte se mě přesvědčit, že mám ségru. Vždyť ta by skoro mohla být moje matka.
Nepamatuju se, když se o mě starala, kdy mě skutečně znala, kdy jsem já znala ji. Byly mi čtyři, když se odstěhovala.
Teď se bude vdávat. Ani mi tolik nevadí, že nakonec za družičku nejdu, ale něco jiného.
Pochopitelně má rozlučku se svobodou. A je to trochu odd, ale tak nějak jsem očekávala, že třeba by mě i mamku mohla pozvat. Nic. A když jsem to řekla mamce, tak mi doporučila, ať Helče řeknu, že chci jít taky.
A co by asi řekla ona? Že chce mít s sebou v partě svých přátel patnáctiletýho spratka, kterýho navíc musí hlídat, aby nepil? Proč nemůžeme být od sebe třeba o 2 roky? Proč nemůžeme být normální sourozenci?

Songs of USA 2010

13. července 2010 v 1:33 | Tinna |  My Pink Diary
Can´t be tamed (Miley Cyrus)
Round and round (Selena Gomez)
When we died (Bowling for soup)
Whatcha say (Jared Dürelo?)

And we wont get it back when we will die

13. července 2010 v 1:30 | Tinna |  Something more than it should be
,,As long as we live, time passes by
And we wont get it back when we will died"

Pravda, že?
Tak na tuhle písničku jsem narazila při čtení The more things change. To mi poslední dobou docela mění pohled na svět :D. Something more than it should be? :D
Na začátku téhle kapitoly jsem moc nepochopila, proč se to takhle jmenuje. (Ona se totiž tak jmenuje).
Je totiž o tom, jak Danny tráví víkend u otce a prostě jeho otec se o něj nezajímá. A Danny si pořád naivně myslí, že se to třeba změní.
Až teď mi to došlo. Ono totiž v dalších kapitolách pak jeho otec umře. Takže se to docela hodí. Protože v téhle mu sliboval, že ho navštíví na Díkuvzdání a nakonec nepřijede a potom umře...

Víte, o čem mluvím? O tom, udělám to později. Jenže co když už později nebude?
Je to trochu klišé, od někoho jako já, kdo nesnáší někomu projevovat pocity, ale je pravda, že lidé by se měli dozvědět, že je máte rádi.

Nevím. Třeba vám to tak nepřijde. Jenže já jsem si nějak začala poslední dobou uvědomovat, že nikdo tu není věčně. Je ale docela vtipné, že si to ani tak neuvědomuju třeba o ségře nebo babičce, ale o rodičích a Elsíčkovi.
(Tenkrát jsem měla asi půl roku depresi, celou zimu. A došlo to až tak daleko, že jsme se o něčem bavily a já že nevím, co budu dělat, až mi umře Elsík. A Martinka, že je přece mladej, proč by měl umírat? Jenže já jsem se normálně tak vystresovala, že jsem potom na záchodě seděla a brečela.)
Že se kdykoliv můžu probudit...

A poslední dobou se mi zdá, že i oni si to nějak tak začali uvědomovat. Jelikož taťka se mnou začal jezdit po výletech, dokonce mu jednou ujelo, že si vyčítá, že se mnou, když jsem byla malá, netrávil víc času. 

Je toho teď ale asi nějaké období, protože i Seppi si to prý začal vyčítat. Že nemá děti a že je mu vlastně sedmdesát a je sám.
A tak proto k němu mamka tak často jezdí. Dokonce chce, abych už přijela i já. Zvláštní.

+ JUMP?(M)

Omluva

11. července 2010 v 6:52 | Tinnka
Zasloužíte si vědět, co jsme dělali, vy to víte, že? :D
Každopádně dneska jsem si vzpoměla, jak jsem ujištovala Martinku, že budu psát, a ona na to: Jako minulej rok, co?!
A je to pravda. Definitivně je to pravda a já se omlouvám.