My Pink Diary

Život na vlastní nebezpečí

13. října 2016 v 15:33 | Tinna
Pamatuji si na první noc, strávenou sama v cizí zemi, v novém pokoji, v novém městě, má rodina a všichni přátelé na druhé straně La Mancheského kanálu. Ležela jsem na posteli a tiskla jsem k sobě plyšovou pandu, i když mi bylo devatenáct a plyšáci jsou pro malé děti. Kolem sebe jsem měla obmotanou deku a byla mi hrozná zima a zároveň vedro. V uších sluchátka, usnula jsem o půl druhé ráno únavou ze záchvatu pláče. Co jsem to na sebe zase vymyslela? Proč, když jsem o tom snila pět let, jsem teď ležela a brečela? Neměly se náhodou mé sny teď všechny vyplnit a já být ta nejšťastnější slečna na planetě? Byla jsem v Londýně. Londýně! Centrum světa, centrum Evropy, centrum obchodu, financí, práva. Tak co se mnou je špatně, říkala jsem si dokola, tiše a unaveně.

Odstěhování se od rodičů a žití 'na vlastní noze', je jednoznačně asi ta nejúžasnější a zároveň nejpříšernější věc, která se mi kdy stala.

2016 a trocha nostalgie

12. října 2016 v 0:03 | Tinna
LOL. Už nějakou dobu jsem si říkala, že by nebylo špatné zase někam něco psát. A dneska, když jsem zase jednou byla v nostalgické depresi (protože Mecki sharovala na FCB vzpomínku o terénkoze), tak jsem si pročítala archiv. Světe div se, ale ačkoliv bych se za většinu článků zabila, je to moje historie. A asi ten nejpravdivější a nejrealističtější pohled na moji pubertu a dospívání. Proč jsem taková, jaká jsem.
Spoustu věcí už jsem sama zapomněla, a vůbec bych neřekla, že se něco takového někdy stalo!

Když si uvědomím, že jsem tu psala, jak jsme byly s mamkou v New Yorku. A jak jsem flákala školu. Bože. O tom, jak se musím učit, protože chci jít na Oxford.

A teď píši z Londýna, ve třeťáku na právech na vysoké.

Wow.

2007-2016.

Tak možná by to zase chtělo trochu zapisovat. Aspoň na chvilku. Uvidíme.

A fotka je z Moskvy. Jen kdyby to chtěl někdo vědět.
Byla jsem v Moskvě.... vydržte, awestruck. Trošku. :D

IT (inteligentní Tinnushka?)

3. května 2012 v 18:51 | Tinna
Dobře, bude to znít hrozně...
Ale právě jsem dokončila své první stránky, které pracují jako blog. A to si nedělám legraci :D
Blog.cz, střezte se! :D :D :D

Ne, dobře. Držme se nohama na zemi.
Prostě jsme dneska začali v informatice propojování php s MySQL. Ježíš, mě to tak strašně baví!
A teď jsem něco dozkoušela a funguje to. Prostě jen tak si napíšete článek jako na blogu a stejně se to zveřejní...

Asi žádný velký nový objev, ale já se na to snažila přijít už asi rok a půl. A teď se to povedlo !!! :D :D :D
Takže konec blogu? Možná za chvíli, prvně musím udělat nový design svých krásných stránek... tinna.eu :D

Ježíš...připadám si blbě, ale zároveň jsem hrozně ráda, že se mi to nakonec povedlo. :D :D A ještě se tam zobrazují jen nejaktuálnější tři články! :D Super.

Zatím to mám jen na localhostu, takže až to bude dané na web, hned vám sem dám odkaz...

P.S. Připadám si jako nějaký ajťák :D (dobře, hloupý, ale stejně)...

Tak krásný zbytek dne, já jsem to ale prostě musela někomu oznámit :D

My Sis'

9. dubna 2012 v 10:56 | Tinna
Včera jsme byly slavit šedesátiny tety Aleny a já se sestřičkou jsme poněkud neměly co dělat :D
BtW. Jsme zjistily, že máme fakt skvělou rodinu: Moje sestra má tři sestry. Já mám jednu sestru. A na party jsem byla se ségrou a jejíma ségrama :D No tak schválně :D (popř. Helča: No a ségřina matka...)
- To je tak, když máme malou rodinu :D


Ale prostě nepochopím, proč mám větší hlavu než ona!? :/ :)
Tak co, jsme si aspoň trošku podobné? :D

Lepší než učebnice dějepisu

6. dubna 2012 v 17:41 | Tinna
Tinnushka: (přepisuje dějepis a není tam ukončení Války o rakouské dědictví) "Mamíí? Jak skončila válka o rakouské dědictví?"
Mamka: (matter-of-factly) "Mařka Terezka se dostala na trůn a my přišli o Slezsko."
Tinnushka: (vytřeštěné oči) "Drsně"

Výdobytky technologie :D

6. dubna 2012 v 17:39 | Tinna
Tak jsme dneska s taťkou naplánovali výlet do Svitav do mého oblíbeného antikvariátu pro Luciena Leuwena (Stendhal).
A taťka že ještě musí do práce na chvíli. Mno tak jsem řekla, že pojedu s ním, abychom ušetřili zastávku v Kuřimi a mohli jet přímo.
Dojeli jsem do práce a otec mě pustil nahoru do bývalé mamčiny kanceláře, abych počkala.
A já jsem si vzala iPhone a že budu koukat na film (Mám teď v mobilu 13 filmů a nezaplněnou ještě ani polovinu paměti, heč!).
Ale místo toho jsem poslouchala hudbu a napadlo mě, že si budu kreslit.
Jenže jsem nenašla žádnou píšící věc. Ale byly tam nůžky a papír.
A tak jsem si stáhla z App Store návody jak se dělají origami a vzala nůžky a papír a poskládala ptáčka za tu dobu než taťka přišel.

Hej drsná technologie už dneska, že?! :D :D :D

[Em]

14. března 2012 v 20:22 | Tinna
Mno....poetická že?

Spring come back!

14. března 2012 v 20:13 | Tinna


Mno kde je to jaro, co tu ještě minulý týden bylo?! Já už vytáhla baloňáček z...obchodu? ;)

This may be the end

17. února 2012 v 18:49 | Tinna
Víte, co je vtipné?

Když přijdete do gymnastiky po dvou trénincích, co jste tam nebyly, a zjistíte, že se všechno změnilo.
Prostě jsem dneska zjistila, že příští rok možná už nebude.
Protože všechny velké holky (12-13 let) odešly.
Super.

Uklidnění před letem

10. února 2012 v 20:59 | Tinna
Chacha :)
Tak jestli jste doteď věřili tomu, že letadlo je bezpečnější než auto, přečtěte si tohle :D
Fakt mě to uklidnilo! :D


Nejkurióznější rozhovory mezi dispečery a piloty.


Jedná se o opravdové záznamy.



Věž: "Abyste zabránili hluku, uhněte prosím o 45 stupňů doprava."
Pilot: "Co můžeme dělat za hluk ve 35000 stopách?"
Věž: "Takovej rachot, jako když vaše 707 narazí do 727 před vámi."



Věž: "Jste Airbus 320, nebo 340?"
Pilot: "Samozřejmě, že Airbus 340".
Věž: "V tom případě buďte tak laskav a zapněte před startem taky ty dva další motory."



Pilot: "Dobré ráno Bratislavo"
Věž: "Dobré ráno, pro informaci, tady je Vídeň"
Pilot: " Chystáme se na přistání Bratislavo."
Věž: "Tady je opravdu Vídeň"
Pilot: " Vídeň?"
Věž: "Ano Vídeň".
Pilot: "Ale proč? My jsme chtěli do Bratislavy."
Věž: "OK, tak přestaňte přistávat a zahněte doleva."



Věž ironicky k pilotovi, který právě obzvlášť tvrdě přistál: "Nojo, přistání nemusí být žádný tajemství, pasažéři můžou klidně vědět, že už jsou dole.
Pilot: "To nevadí, oni stejně vždycky tleskaj"!



Pilot společnosti Alitalia, kterému vyřadil blesk z provozu půlku kokpitu:
"Skoro všechno nám vypadlo, nic už už nefunguje, ani výškoměr už nic neukazuje......"
Po pěti minutách nadávání se ozve pilot jiného letadla: "Drž už hubu a zemři jako chlap!"



Pilot: "Máme málo paliva. Okamžitě žádáme další instrukce.
Věž: "Jaká je vaše pozice? Nemáme vás na radaru."
Pilot: "Stojíme na dráze 2, čekáme už věčnost na cisternu."


Věž: "Po přistání prosím na Taxiway Alpha 7, Alpha 5, Whiskey 2,
Delta 1 a Oskar 2"
Pilot: "Kde to je? My se tady přeci nevyznáme!"
Věž: "Nic si z toho nedělejte, já jsem tady taky teprve druhý den."

Ples Dynamicu 2012

22. ledna 2012 v 23:25 | Tinna
Recenze?
Ani náhodou, já tam nebyla :D

Ale podílela jsem se částečně na přípravě jedné ze zúčastněných :). A tady je mé velkolepé dílo :D
Ano ano, Meckinka tu vypadá jako velká slečna že? :D :-*

The Last Vienna '11

30. prosince 2011 v 23:09 | Tinna
Tak jisto jistě mohu říct, že dne 29/12/11 jsme byli naposledy v tomto roce ve Vídni :D.

A co jsme tam dělali? Mno...
Prvně jsme se ještě před Vídní zastavili v Mikulově na pumpě, takže jsem si jako vždy koupila svoji golfovou bagetku :D :D :D.
Asi v 10 AM jsme dorazili do Vídně. A já jsem se celou cestu snažila zapamatovat si, kudy jedeme, abych pak mohla navigovat M_Tinku ;). No, snad bych to dala.
Když jsme došli ke Stěpánovi, tak nás taťka tradičně vyfotil, aby měl fotku na stůl. Ale jak jsme se vyhýbali všem těm lidem, tak jsme zapomněli zapálit svíčky. Tak doufejme, že i bez toho bude příští rok pro oba mé rodiče lepší než tento.
Pak tedy že prvně půjdeme tou levnější ulicí - tak jsme hned zalezli do toho nového Humanicu na rohu,ale nic neměli! :/
A představte si, že otevřeli (konečně) ten nový Forever 21 :D. Tak jsme tam s mamkou plny očekávání vlezly a...Fuj. Prostě se to vůbec nedá srovnat s tím newyorským. Alespoň se mi zdálo.
A také otevřeli úplně nového čtyřpatrového Peeka. A rozdávali tam Lindt čokolády a vodu. Jen tak :D To by měli dělat všude. A prodavačka, co nám tam radila, byla Slovenka :D.

Dále na rohu je pak obchod s klobouky. Tam jsme strávili spoooouuuustu času. A já tak strašně chtěla kulich, ale byl nějaký opelichaný. A mamka vybírala klobouk ke kabátu, ale pak, že ho stejně nebude nosit. Cs.

Mno, později jsme došli do Sachera. A vyhnuli se té největší frontě :D Mňam. Takže jsem si tradičně dala Sacher Torte mit Schlag. Mamka si dala cosi s broskvemi, ale prý už si to nikdy nedá. A poté, že má pořád hlad a tak že si dá Gulassupe :D. Prý ale taky nebyla nic moc.

Kolem Albertiny jsme došli až před Hoffburg. Dokonce i v House of Gentlemen měli slevy! A taťka si nic nekoupil :/ Ale prý příště. (To chci vidět!)
No a vešli jsme na Kaiserstrasse :D. Takže Zegna, Fendi, Farragamo, Gucci, Burberry. A v neposlední řadě Vuitton. Tak jsme tam samozřejmě vešli. A tam jako vždy spousta lidí. A měli tam takovou krásnou tu jejich bandau. A taťka prý jestli tedy něco chci :D. Ale musela jsem si to vyřídit sama.
Nakonec jsem se rozhodovala mezi dvěma a mamka: Tak si vezmi tu jednu, příště pumpneš tátu o druhou :D. Tak se to dělá.
(to mi připomíná naši hádku u Sachera: Já jsem teď na řadě! - Ne, ty si dostala čelenku. - No, ale ty sis koupila dvoje boty, takže ještě něco pro mě :D)
Mno, pak jsme se šli podívat do výloh u Cartiera, jestli tam nemají plakát kočičky (jsem je o něj chtěla požádat na letišti tenkrát někdy :D). Neměli :/
Ještě jsme byly v Escadě a musím doporučit - nové krásné kabelky a šaty! Mňau.

Pak jsme se ještě stavili v Merkuru :D A jeli domů...

The End :)

One treasured moment

28. prosince 2011 v 11:43 | Tinna
Přišlo vám někdy, že něco, co vás dlouho trápí, se dá vyřešit jediným momentem, který jste vlastně si ani nemysleli, že bude tak důležitý?
Je těžké být tři. Protože jedna se vždycky bude cítit odstrčená. Navíc...Mno, ani nevím, jak to popsat, protože možná je celé tohle jen můj výmysl.
Nicméně Vánoce letos opravdu ukázaly svoji moc, alespoň mě totiž splnily takové malé přání.

V pátek 23/12 jsme se totiž všechny sešly u M_Tinky doma :D. Původně to bylo kvůli předání dárků a pečení trdelníku.
Nakonec se to zvrtlo tak, že jsem měla asi tři rumové kuličky, po kterých se nesmí 2-3 hodiny řídit a hromadu trdelníku :D.
A prostě...prostě jsme měly normální den.
Ale teď se mi zdá, jako by se mezi námi trošku uvolnilo to napětí, které tu bylo. Nebo já nevím, ale prostě to odpoledne už asi pořád zůstane jednou z mých oblíbených vzpomínek :D

Děkuji.

Vánoce jsou tady...

28. prosince 2011 v 11:15 | Tinna
..Coca-Colu si vychutnéééj!

Takže...určitě umíráte všichni touhou vědět, jak vypadají Vánoce u Tinnushky :D.
Abych pravdu řekla, letošní Vánoce byly v hodně věcech hodně specifické. Zaprvé, babičkou jsme původně navrhovaly to letos udělat bez dárků. Nakonec se to však dohodlo tak, že mamka s taťkou koupí televizi a dostanou ji pod stromeček,tzn. já, mamka a taťka žádné dárky nedostaneme.

No, být upřímná, nechci tu tvrdit, že jsem si za to občas nenadávala. Já jsem prostě taky materialista atd.
Jenže v ten Štědrý den mi najednou už na tom nezáleželo.

U nás v rodině držím půst jen já (celý den nic nejím). Mamka ho drží tak, že si dá ráno snídani a nejí maso. Taťka má nějakou divnou verzi půstu, kdy jsem ještě nepřišla na to, co ten půst obnáší (že by se celý den nesměl podívat na mobil?).
Tentokrát i Helča jen snídala :D. Babička vařila, takže samozřejmě ochutnávala.

Odpoledne o půl čtvrté, abych byla přesná, taťka dovezl babičku k nám, a společně s mamkou začaly fritovat kapra, vinné klobásy a taťkovo filé a mé rybí prsty.
Já jsem ještě dotvářela poslední detaily svého večerního outfitu :D :D :D
Helča měla přijet o půl páté s tím, že jí bylo řečeno ve čtyři - moje sestra prostě neumí přijít včas. Ve čtvrt na pět psala že přijde o půl. Přišla v šest. (já umírala hlady a taťka se cpal cukrovím)

Asi o půl sedmé jsme zasedli k večeři a jedli. To nebyla úplně moje nejlepší chvíle. Prostě nevím, o čem si s Helčou povídat. No co no. Stává se. Ale prostě...Ona přijde, a začne -můžeš mi půjčit pudr? (donesu jí ho) A čím si ho mám asi nandat? (dojdu pro štětec) Odněkud tu táhne! (A co já s tím jako?! Ne, dobře, jen jsem jí podala deku) Donesla bys mi vodu? A kdy už to bude? A ty vypadáš nějak nafučeně, co je ti?!
Hej, být mladší sourozenec je těžké.

Potom jsme šli rozbalovat dárky. A tohle mě dostalo úplně nejvíc! Já dostala taky dárky!!!
A dostala jsem krabičku Lindt čokolády (mňam), brož a 2 voňavky (Eve by Jil Sander a Daisy by Marc Jacobs).

Mno a tak jsem přemýšlela...že vlastně u nás ty Vánoce opravdu nejsou tolik o dárcích.
Možná jsem rozmazlená, ale já dneska klidně dostala žehličku na vlasy, a ne jako vánoční dárek. A až si vyberu mobil, dostanu mobil. Prostě jsem jenom ráda, že to tak je.

A jsem ráda za to, že tyhle Vánoce byly takové, jaké byly. A děkuji za všechny dárky a svoji rodinu :D :D :D.

Tři mušketýři ještě po deseti letech

18. listopadu 2011 v 20:49 | Tinna
Nazdárek :D

Tak dneska jsem měla naplánováno jít do gymnastiky - a pak mi bylo sděleno, že dneska není.
Tak že půjdu do knihovny dělat SOČ - zavřeno.
Co jsem udělala?

...Jela do Svitav do Antikvariátu pro knížky. :D Prostě najděte mi obchod, kde dostanete 800 str. za 140Kč? :)
Takže už je mám doma. Ale jsem úplně nadšená tím obchodem. Asi jsem úplně divná, ale tam měli daleko víc knížek, které bych si koupila, než tady v normálním knihkupectví :D
Takže si udělám seznam knížek a musíme tam jet znova!!!! I když je pravda, že Sternova Tristrama Shandyho tam také neměli :D Že bych si ho půjčila od Procházky? :D :D :D

The Three Things that would hurt the most to lose

17. listopadu 2011 v 18:56 | Tinna
Dobře. Ve škole jsme v angličtině dostali úkol se zamyslet nad tím, které tři věci bychom nejvíc nechtěli ztratit.
Od té doby nad tím přemýšlím.
Co bych tak nikdy nechtěla ztratit? Nechci být hnusná, ale rodina to není. Protože vím, že ji jednou ztratím. A že mi po ní zůstanou jenom vzpomínky. Takže možná vzpomínky? Možná...

Vím jednu věc, co bych nikdy nechtěla ztratit - památníček. Mám tam kresby od všech důležitých osob v mém životě...Dědy, babičky, ségry, M_Tinky, Mecki, Ivy a Martiny, Peťi z gymnastiky...
A pak asi můj zápisník, kam mi psali lidé nějaká přání. Hlavně stránku s tím od dědy. Protože pro mě mnoho znamená - to co mi tam napsal je důležité.
Nechtěla bych ztratit svoje věci, co mám v počítači. Budete se asi smát, ale jednou, když se mi pokazil notebook a už to vypadalo, že jsem všechno ztratila, dokonce jsem musela zavolat M_Tince a brečela jí do telefonu, že je to všechno pryč. Mno...

A taky asi bych nechtěla ztratit? Všechny ty značkové věci, co mám. Nemyslete si, že jsem moc materialistická.
Ale já si prostě nedokážu představit, že bych se pak mohla podívat svým rodičům do očí. Vždyť by to bylo totální znehodnocení všeho...

Ale tak. Jedna z věcí, co mě vždycky děsila, když jsem jako malá měla paranoiu, že začne hořet, byla ta, že přijdu o fotky. Nyní, v době zálohování a počítačů už takový strach nemám, ale stejně se občas zastavím a řeknu si:"Hej, tohle nesmím ztratit!"

Mě vlastně bolí cokoli, co ztratím. Nevím, asi jsem na své věci přehnaně fixovaná. Jenže já brečím prostě i když ztratím jenom propisku.

1501_8278950_maly.jpg, 250x250Ano. Moje propiska. Tu, co jsem ztratila naprosto ze sekundy na sekundu ve škole. Od firmy Parker. Jenže není důležité, kolik stála a že byla značková. Důležité bylo, že mi ji dal můj otec. A on jí dostal za celoživotní zásluhy. A já jsem přesto musela být tak strašně blbá a ztratit ji! Tohle si nikdy neodpustím. To mě zatím bolelo ze všeho nejvíc. To, že jsem nedokázala neztratit propisku, která tolik znamenala...

Takže asi ano. Co bych nikdy nedokázala ztratit? Nic. Protože všechno jednou ztratím a stejně musím keep going... ne?

I know what you were doing last summer

11. listopadu 2011 v 22:21 | Tinna

Dobře, tak jsme se s Martinkou v NV trošku nudily :D A potom jsme zkoušely opium, že?! :D

Brother-in-law

10. října 2011 v 11:15 | Tinna
MÁM TOHO NEJLEPŠÍHO ŠVAGRA NA SVĚTĚ!!!! :)

Prostě první, komu jsem řekla, že jsem se dívala na Silence of the Lambs, aniž by mi řekl, že jsem úchyl. Místo toho jen pronesl:"TO je jeden z mých nejoblíbenějších filmů!!"
A já:"Počkej...to myslíš jako ironicky?"
"Ne, fakt. Ten film je úžasný!"
A tak jsme se o tom začali bavit! A pak říkám:"A viděls Pan's Labyrinth?"
A on že jo! A tak jsme to tam začaly pomlouvat a jaké to bylo hrozné... :D :D :D

Prostě skvělé! Kdyby nebyl mužem mé sestry, hned bych si ho nechala já! :)

NEnarozeninový dort :)

28. září 2011 v 14:03 | Tinna


To to ovoce ale umím hezky naskládat nahoru, že?!
Jenom mě nenapadlo, že s tou želatinou bude tak těžké zacházení...

Ale byl výborný...skoro jako košíčky v Paříži :D

Taneční

28. září 2011 v 13:53 | Tinna
Ano ano. Taneční.
Mno...co k tomu říct?
K tanečním z minulého týdne se odmítám vyjádřit a ještě asi zbývá tak padesát let než to bude odtajněno. Promiňte :)

No a k těm dnešním?
Vykládat jak se netěším se mi zrovna nechce. Je to pravda, ne že ne, ale tak co?!
O víkendu jsem testovala svůj nejnovější taneční model - černou uplou sukni z Forever 21 a červenou halenku s mašlí u krku z Milána (k tomu jsem tenkrát pochopitelně měla podpatky). A obstálo to i na dress code: black tie (white butterfly :D), takže bych vyhozena být neměla.
Jen jsem si říkala, že asi si na hlavě nechám svůj rozkošný koupací culík a půjdu nenamalovaná.
Ano, nemusíte to číst znovu, Tinnushka to opravdu řekla (napsala :D).

Mám dobarvenou hlavu, nové nehty, tak proč bych se měla malovat?! A česat?! Minule jsem se učesala, namalovala a taky mi to k ničemu nepomohlo.

A tady si říkám, že si vezmu Kindle. Za tu hodinu a půl bych se snad v těch Třech Mušketýrech po 20 letech co teď čtu mohla někam dostat. Maybe.

Prostě na to kašlu! Nevím, proč bych si z toho měla něco dělat, když to jediné, co jsem si myslela, že bude dokonalé je úplný opak.
Nikdo tam nevypadá, jako bychom měli tancovat to, co jsem viděla na Brno Open (já vím, prostě jsme jenom v tanečních, nemusíte mi to říkat - moje matka už mi to řekla nejspíš 8x a jak je to jenom pro zábavu).
Copak je to tak špatné chtít, aby někdy něco bylo jako v americkém filmu?!

 
 

Reklama